Geometrická místa bodů

Bod A

Geometrickým místem bodů mající stejnou vzdálenost ( r ) od bodu A je kružnice určená středem v bodě A mající poloměr r.
Geometrickým místem bodů mající vzdálenost menší než r od bodu A je kruh určený středem v bodě A mající poloměr r, kromě kružnice na obvodu kruhu.
Geometrickým místem bodů mající vzdálenost menší nebo rovnu r od bodu A je kruh určený středem v bodě A mající poloměr r.
Geometrickým místem bodů mající vzdálenost větší než r od bodu A je doplněk ke kruhu určeného středem v bodě A mající poloměr r.
Geometrickým místem bodů mající vzdálenost větší nebo rovnu r od bodu A je doplněk ke kruhu určeného středem v bodě A mající poloměr r a kružnice po obvodu tohoto kruhu.

Geometrickým místem bodů mající stejnou vzdálenost ( r ) od přímky p jsou dvě rovnoběžky a a b s přímkou p ve vzdálenosti r.
Geometrickým místem bodů mající menší vzdálenost než r od přímky p je pás ohraničení dvěma rovnoběžkami a a b s přímkou p ve vzdálenosti r, přičemž přímky a a b do tohoto Geometrickým místem bodů nepatří.
Geometrickým místem bodů mající menší vzdálenost nebo rovnu r od přímky p je pás ohraničení dvěma rovnoběžkami a a b s přímkou p ve vzdálenosti r, přičemž přímky a a b do tohoto Geometrickým místem bodů patří.
Geometrickým místem bodů mající větší vzdálenost než r od přímky p je doplněk pásu ohraničeného dvěma rovnoběžkami a a b s přímkou p ve vzdálenosti r, přičemž přímky a a b do tohoto Geometrickým místem bodů nepatří.
Geometrickým místem bodů mající větší vzdálenost nebo rovnu r od přímky p je doplněk pásu ohraničeného dvěma rovnoběžkami a a b s přímkou p ve vzdálenosti r, přičemž přímky a a b do tohoto Geometrickým místem bodů patří.

Geometrickým místem bodů mající stejnou vzdálenost ( r ) od krajních bodů úsečky AB je osa úsečky AB.
Geometrickým místem bodů mající větší vzdálenost od bodu A než od bodu B je polorovina určená osou úsečky AB a bodem B, přičemž osa úsečky AB do tohoto Geometrickým místem bodů nepatří.
Geometrickým místem bodů mající větší nebo stejnou vzdálenost od bodu A než od bodu B je polorovina určená osou úsečky AB a bodem B, přičemž osa úsečky AB do tohoto Geometrickým místem bodů patří.
Geometrickým místem bodů mající menší vzdálenost od bodu A než od bodu B je polorovina určená osou úsečky AB a bodem A, přičemž osa úsečky AB do tohoto Geometrickým místem bodů nepatří.
Geometrickým místem bodů mající menší nebo stejnou vzdálenost od bodu A než od bodu B je polorovina určená osou úsečky AB a bodem A, přičemž osa úsečky AB do tohoto Geometrickým místem bodů patří.

Geometrickým místem bodů mající stejnou vzdálenost od rovnoběžek a a b je přímka p rovnoběžná s přímkami a a b, která prochází středem pásu ohraničeného přímkami a a b (přímku p nazýváme osa pásu ).
Geometrickým místem bodů mající větší vzdálenost od přímky a než od přímky b je polorovina určená přímkou p ( osa pásu ) a přímkou b, přičemž osa pásu nepatří do Geometrickým místem bodů.
Geometrickým místem bodů mající větší nebo stejnou vzdálenost od přímky a než od přímky b je polorovina určená přímkou p ( osa pásu ) a přímkou b, přičemž osa pásu patří do Geometrickým místem bodů.
Geometrickým místem bodů mající menší vzdálenost od přímky a než od přímky b je polorovina určená přímkou p ( osa pásu ) a přímkou a, přičemž osa pásu nepatří do Geometrickým místem bodů.
Geometrickým místem bodů mající menší nebo stejnou vzdálenost od přímky a než od přímky b je polorovina určená přímkou p ( osa pásu ) a přímkou a, přičemž osa pásu patří do Geometrickým místem bodů.

Geometrickým místem bodů mající stejnou vzdálenost od různoběžek a a b jsou přímky p a q, které jsou osami úhlů vytvořeného přímkami a a b.

Geometrickým místem bodů mající vzdálenost q od kružnice k jsou soustředné kružnice s kružnicí k o poloměru r+q a r-q ( pokud r-q > 0 ).
Geometrickým místem bodů mající od kružnice k vzdálenost menší než q je mezikruží určené soustřednými kružnice s kružnicí k o poloměru r+g a r-q. Pokud je r-q ≤ 0, pak Geometrickým místem bodů je kruh K určený středem S a poloměrem r+q.
Geometrickým místem bodů mající od kružnice k vzdálenost větší než q je sjednocení doplňku ke kruhu K1 určeného středem S a poloměrem r+q a kruhu K2, určeného středem S a poloměrem r-g ( pokud existuje ), přičemž kružnice po obvodu tohoto kruhu do Geometrickým místem bodů nepatří.

Geometrickým místem bodů vrcholů pravých úhlů sestrojených nad úsečkou AB je kružnice ( Thaletova kružnice), která má střed ve středu úsečky AB a poloměrem rovnající se polovině velikosti úsečky AB, přičemž body A a B do tohoto místa nepatří.

Geometrickým místem bodůz nichž je vidět úsečku AB pod úhlem jsou dva kružnicové oblouky k₁ a k₂v opačné polorovině určené středy S₁a S₂s poloměrem AS₁.