= souhrn nějakých předmětů (objektů).
Předměty (objekty), jejichž souhrn vytváří danou množinu, nazýváme prvky množiny.
Značíme:
je množina, která nemá žádný prvek. Nazýváme ji prázdná množina a značíme symbolem Φ
Množinu určujeme:
- výčtem jejích prvků (nezáleží na pořadí prvků a každý z těchto prvků musí být ve výčtu zastoupen právě jednou)
A = { 1, 2, 3 }
- charakteristickou vlastností jejích prvků (uvedeme takovou vlastnost, kterou mají všechny prvky množiny a kromě prvků této množiny žádný jiný prvek tuto vlastnost nemá)
A = {x Î N; x < 4}
Množiny konečné, nekonečné:
- Existují množiny, které mají nekonečný počet prvků, například C = {x Î N; x> 3} nebo D = {x Î R;1 ≤ x ≤ 3}
- Existují množiny, které mají konečný počet prvků, například F= {x Î N;-4 <x< 3}
ROVNOST MNOŽIN
Množiny A, B se rovnají (zapisujeme A= B) právě tehdy, když každý prvek množiny A je prvkem množiny B a zároveň každý prvek množiny B je prvkem množiny A.
DOPLNĚK MNOŽINY
V případě, že množina B je podmnožinou množiny A, pak doplněk množiny B v množině A(zapisujeme B´A ), a to jako množinu všech prvků z A, které nepatří do B.
Průnik množin A ∩ B
je množina všech prvků, které patří zároveň do obou množin
Sjednocení množin A υ B
je množina všech prvků, které patří alespoň do jedné z množin A,B.
ROZDÍL MNOŽIN A\B , B\A
